SasuSaku 2.

1. července 2009 v 14:15 | sasi-sama |  já rozmazlenec a moje sladká růžovláska
,,To byla jen taková menší nehoda."
Odpověděl Sasuke suše.
,,Nehoda a menší,nejradši bych ti dal na zadek, jenže už bohužel nejsi malý."
,,Tati žiju,neumírám!"
,,To vím taky a teď mi řekneš úplně všechno."
,,Co všechno jak všechno?"
,,Jak se ti to stalo, jediný co sem se dozvěděl,že si měl atonehodu."
,,A co víc chceš ještě vědět?!"
,,Pokud vím,tak Itachi by ti nikdy nic takového nedovolil."
,,Itachi taky o ničem takovém nevěděl, ve škole mě bohudík hlídat nemůže."
,,Neboj se Sasí, jestli budeš dělat maléry,tak budeš mít domácí učitelé!"
,,Co..co...cože?!,to ne!"
,,Ne?,tak nedělej maléry."
,,Ne slibuju nebudu, jen ne domácí učitelé."
,,Já už teď budu muset jít,ale neboj se zítra za tebou přijde máma."

Fugaku se naposledy podíval na svého syna a zmizel ve dveřích.
Sasuke osaměl,ale navadilo mu to.
Přemýšlel o Sakuře,líbilo se mu že je tak naivní,říkal si,že ještě pár
dní a dostanou se k tomu hlavnímu,což je pochopitelně postel.

Sakura seděla doma v křesle a učila se,musela myslet na Sasukeho
na jeho sladké rty,ale taky myslela na jeho povahu,nechtěla už být
tak naivní a věřit všemu,chtěla mít narmálního kluka,který by ji měl
rád a ne jako Sasuke,který čeká jen na to až s ním vleze do postele.

,,Sakuro nech už toho učení a pojď na veřeři!"

Zavolala Sakuru máma z kuchyně.
,,Nemám hlad mami."
,,Sakuro musíš něco jíst a ne pořád sedět za učebnicemi."
,,Já ale opravdu nemám hlad."
,,Jak myslíš,ale zítra je sobota a ty dáš učení přednost
před večeří s rodinou."
,,Mami promiň ale já vážně nemám hlad,chuť k jídlu mě úplně přešla."
,,A proč tě přešla zlato?"
,,O tom se nechci bavit,mám špatnou náladu."
,,To chápu zlato a abych nezapoměla byl tady ten pěkný kluk."
,,Jaký?"
Zeptala se Skura s nezájmem."
,,Ten krásný říkal,že se jmenuje Juuga."
,,Mami když sem ještě přijde,řekni mu,že nemám zájem."
,,Co bych mu to říkala já, je tak milý a pěkný,přinesl ti květiny."

Sakura sešla otráveně dolu po schodech do kuchyně,vzala
květiny ze stolu a otráveně je hodila do koše.

,,Sakuro takové krásné květiny."
,,Jasně sem mu řekla,že o něj nestojím a on bude otravovat."
,,Nemusíš být tak nevrlá, jestli tě někdo rozčílil,tak si to nemusíš vybíjet
na tom chudáčkovi,tolik se mu líbíš."

,,Má to háček mě se nelíbí, já ho n-e-m-i-l-u-j-u."
,,Ach Sakuro s tebou je to těžký."
,,Mami pochopíš to kruci nechci ho!"
,,Tak mu to řekni aspoň mile,ať ho to tolik nebolí."
,,Dobře,dobře já se jdu učit."

Sakura šla do svého pokoje a sedla si k učebnicím,za chvíli
nad nimi usnula.Ráno se probudila s bolavou hlavou.
Jen co otevřela oči vzala do ruky hřeben a zčesala
všechny své ružové vlasy,pramínek po pramínku do gumičky.

,,Sakuro miláčku máš tady kamarádky!"
Zavolala Sakuru máma.

Sakura seběhla po schodech ke dveřím,srdce se jí rozbušilo
,když u dveří spatřila Karin a její kamarádky.

,,Co tady děláte Karin?"
Zeptala se.
,, Jen sem se ti chtěla omluvit, jak sem se chovala,byla sem
nepříjemná, jen sem se chtěla usmířit a třeba by sme mohly jít
spolu nakupovat."
,,Karin já ti nevěřím,možná jsem trochu naivní,ale nejsem blbá."
,,No tak Sakuro myslím to vážně,co bych ti asi tak mohla udělat."
,,Dobře omluvila si se,ale já bohužel nikam nemůžu,musím se učit."
,,Jak myslíš,tak třeba někdy jindy."

Karin a její kamarádky uraženě odkráčely.

,,Sakuro proč jsi nešla s nimi?"
,,Mami to nejsou moje kamarádky i když se tak chovají."
,,Nesmíš být pořád tak podezíravá."
,,Mami jdu radši do knihovny."
,,A co snídaně?!"
,,Nemám hlad."

Řekla Sakura rozhodnutě a vyletěla ze dveří,už měla dost těch řečí.
Loudala se,míjela lidi které znala i neznala,chtěla si cestu skrátit parkem
,vnímala vůni stromů,bylo to tak uklidňujcí,tolik milovala ticho,které
narušily holčičí kroky.

,,Sakuro kam pak jdeš?"
Zepatala se mile Karin.
,,Do knihovny,proč?!"
,, Jen že tam asi dorazíš trochu později."
,,Co?"

Karin se vrhla na Sakuru,spadla s ní na zem,uštědřila ji ránu přímo
mířenou na hlavu.
,,Karin pusť mě!"
,,Ty jedna svině mizerná,myslíš si že si miss,že mi bereš mého Sasukeho!"
,,Já to ho neberu!"
,,Já ti rozbiju hubu,ještě lhát mi budeš, je jen můj rozumíš,ty panenská děvko!"

Sakura od sebe Karin odhodila a rychle se postavila na nohy.
,,Nedotýkej se mě!"
Zařvala na ní.
,,Pch dotýkat se takové špíny, je pro mě hrůza,ale bohužel ti zničím tvoji krásu."
Řekla ironicky Karin.

,,Jestli se jí dotkneš bude to,to poslední co uděláš!"
Zařval kdosi za Sakurou.

,,Juugo já nepotřebuju,aby si mě pořád sledoval!"
Zařvala pro změnu Sakura a radši utíkala pryč.
Chuť na to přečíst si nějakou pěknou knihu, ji úplně přešla.
Šla zpět domů,převlékla se upravila a zas odešla.
Musela si to se Sasukem vyřídit.

Vešla do dveří nemocnice.
Jaký má Sasuke pokoj,už dávno věděla.

,,Sakuro ty si mě navštívila v mém osamění?"
,,Tak to se pleteš,přišla jsem ti říct,nech mě být,nemluv na mě
,nedotýkej se mě,dělej,že neexistuji,nechci aby na mě pořád
někde Karin štěkala."

,,Ona ti něco udělala,vy se kvůli mě hádáte,to je super,vyžaduji
hodně pozornosti,hlavně v posteli."
,,O to tady jd, já se s tebou nikdy nevyspím!"
,,Ne to nemyslíš vážně, s tebou bych pravě chtěl asi nejvíc,Karin
je jen záloha."
,,Seš nechutný!"

Sakura praštila dveřmi a se slzami odešla,tahle si vlastně podtvrdila
co dávno už věděla.

Zamkla se v pokoji,obličej schovala do polštáře a chvíli si poplakala.
Celý den zůstala zamčená v pokoji a psala si cosi do deníku.

,,Sakuro mi budem s tatínkem asi celou noc pryč,nebudeš se tu bát?"
,,Je mi patnáct a budu se bát,to rozhodně ne."
,,Dobře zlato,tak mi jdem a neponocuj."

Sakura se pro sebe usmála a zalistovala deníkem.
Uvědomila si,že celý den nejedla,sešla dolů do kuchyně.
Lekla se když zazvonil v tom tichu mobil.

,,Prosím?"
Řekla přivětivím hlasem.
,,Kdo je tam?"
Ozvalo se na druhém drátě.
,,No kdo ste vy?"
,,Kdo jste vy?"
Neodpověděl ji neznámý.
,,Asi ste si splet číslo."
Řekla Sakura a položila sluchátko.
Jen co ho položila zazvonil telefon znovu.
,,Halo?"
,,Kdo jste asi sem si spletl číslo."
,,Tak proč ste ho vytočil znovu?"
,,Abych se omluvil."
,,Tak jste se omluvil,příjemný večer."
Sakura zavěsila.
Telefon ale zazvonil znovu.
,,Co zas chcete?"
,,Co teď děláš?"
,,Jdu si něco ukuchtit a kdo si?"
,,Ptát se budu já, jaký film máš nejraději?"
,,Mám ráda horory."
,,Opravdu bojíš se?"
,,Někdy."
,,Jak se jmenuješ?"
,,Jak se jmenuješ ty?"
,,Nejdřív otpověz ty a máš přítele?"
,,Ne nemám,chtěl by si snad se mnou chodit?"
,,Možná."
,,Tak jo Juugo vzdej to,líbí se mi jak si změnil hlas je to sexy
,ale sranda už končí a doufám že ste se s Karin nepohádali."
,,Máš krásný vlasy."
,,Juugo tohle si mi nikdy neřekl."
,,To asi pro to že nejsem Juuga."
,,Kdo sakra si!"
,,Hele poslouchej mě ty jedna malá otporná děvko,chci tě
vidět jak naposledy vydechuješ!"
,,Sakra nech mě být!"
,,S tím županem vypadáš sexy."
,,Ty mě vidíš?!"
Zeptala se Sakura už histericky."
,,Právě se na tebe dívám."
,,Chceš mě zabít?"
,,Asi ano mrtvé dívky jsou krásné dívky."

Sakura rychle zavěsila a běžela se zamknout do pokoje.
Začala ječet,když uviděla jakou si siuetu osoby na svojí
posteli.

Rychle rozsvítila světlo.
,,Sasuke to si ty?!"
,,Co je proč vypadáš tak vylekaně?"
Sakura se k němu pevně přitiskla.
,,Co je ti?"
,,Někdo mě asi sleduje."
,,Leda já teď."
,,Sasuke ty máš být v nemocnici a není to vtipný,co když je
to ten vrah co zabil i tu holku a toho kluka."
,,Ty máš ale bujnou fantazii a z nemocnice mě už pustili
cítím se docela fajn,co by si řekla tomu teď a tady."
Sasuke se na ni lišácky usmál.
,,Sasuke ne a co tady děláš?"
,,Nudil sem se."
,,Tak proč třeba nekoukáš na televizi?"
,,Ach Sakuro to je taky nuda,tak se třeba aspoň mazlit."
,,Ne,ty potom zajdeš dál a to už bude znásilnění."
,,To si myslíš,že bych tě fakt znásilnil?"
,,Nevím."
Sakura se k němu ještě víc přitiskla,už se pomalu vzpamatovávala
z toho šoku, jak se k němu přitiskla,vypadl mu s kapsy mobil.
Sakura se na něj vystrašeně podívala a začala křičet.

,,Sakuro buť zticha, co je?"
,,To ty,ty si ten vrah,to ty si mi teď volal!"
,,Sakuro nekřič, já nic neudělal!"

Sakura mu ale nic nevěřila,byla strašně vyděšená
ani na minutu nezaváhala a zavolala policii.
Ta Sakuře uvěřila každé slovo,hlavně proto že byla tolik přesvědčivá.

,,Sakuro já to nebyl a ty to víš."
Řekl ji Sasuke, když ho odváděli.

,,Mikoto ani nechtěj vědět,co náš miláček zase udělal,teda spíš asi neudělal!"
,,Co je se Sasukem?"
Zeptala se Mikoto ustaraně.
,,Ten snad ty problémy někde zbírá!"
,,Neděs mě co se stalo?!"
,,Je na polici."
,,Co by tam dělal,on přeci nic neudělal."
,,Nějaká pitomá holka ho obvinila s těch vražd těch dvou lidí."
,,Cože to je přeci nesmysl."
,,To je já tam radši pojedu za ním, je přeci ještě nezletilí."
,,Fugaku hlavně na něj neřvi,on za to nemůže."
,,Neboj nebudu."

Fugaku zmizel ve dveřích.

Na policii byla Sakura i Sasuke.
,,Tak co si u ní dělal?"
Zeptal se vyšetřující Sasukeho.
,,Já vám nic neřeknu,dokud tu nebude otec,na to mám přeci právo."
,,Jak myslíš,ale už je tady."
Sasuke vrhl na tátu otrávený pohled.

,,Tak co se stalo?"
Zeptal se Fugaku vyšetřujícího policisty.
,,Váš syn tady asi bude muset zůstat,než se zjistí, jestli on
opravdu volal."
,,To jako že tady jen kvůli nějaký pitomý holce zůstane přez noc?"
,,Bohužel ano."
,,Tati ne já tady nechci zůstat,přeci sem nic neudělal."
Sasuke se na tátu podíval psíma očima.
Sakura byla vedle v místnosti a celá se klepala.
Sasukeho pohled ji propaloval.

,,Je mi to líto ale váš syn tady opravdu bude muset zůstat
,teď ste tady úplně zbytečný."
,,No jo tati já totu noc přežiju,nejsem s cukru,stejně sem to
neudělal,nebo mi snad nevěříš??!"
Fugaku políbil Sasukeho do vlasů a odešel.
Měl snad ještě větší strach než Sasuke.

Sasukeho dali do cely s nějakým divným chlapem,nejhorší bylo
že byl na stejné pohlaví a mluvil i tím teploušským hlasem.

,,Tak co si proved krasavče,že tě dali ke mě?"
,,Já nic na rozdíl od tebe."
,,To říká každý."
,,Já ale vážně nic neudělal a radši jdi o kus dál,smrdíš."
,,Neboj ty brzo budeš taky,co by si řekl něžnému muckání."
Sasuke otočil oči v sloup,připadal si jak v nějakým úchylným
ústavu.

,,No tak nelíbím se ti snad?"
,,To taky ale hlavně já sem na holky."
,,To není žádný problém."
,,Pro tebe možná ne ale pro mě ano."

Sasuke musel celou noc poslouchat ty řeči.
Sakura seděla doma v pokoji,nechtěla nikoho vidět.
Lekla se když zazvonil telefon.

,,Halo?"
,,Chudáček celou noc ve vězení,to si od tebe nezasloužil,chci vidět
tvoje vnitřnosti."
Sakura rychle položila telefon a běžela za mámou,rodiče už byli
dávno doma,aby se nebála.

,,Co je miláčku?"
,,Mami Sasuke to neudělal tem vrah mi zas teď volal!"
,,Sakuro sítě moje,neboj nic se ti nestane."
Máma ji objala a utěšovala.

Ráno už Sasuke zas seděl před vyšetřujícím,vedle Sasukeho
byl otec.

,,Tak tady jsou ty výsledky."
,,Už můžeš domů."
Řekl vyšetřující,trochu provinilím hlasem.
,,Tak teď to máte černý na bílím,můj syn nic neudělal."
,,Ano navíc té dívce,v noci ten vrah znovu volal."
,,No a já to být nemohl,byl sem tady a s teploušem!"

Máma svého syny musela obejmout,byla tolik šťastná,že ho má
doma.

Ráno ve škole na Sakuru všichni opovržlivě koukali.
Sakura se musela Orochimara na něco zeptat.

,,Orochimaru on se na mě zlobí,viď?"
,,Sakuro udělal si z něj vraha,co by si asi tak mohla čekat?"
,,Já vím,ale byla jsem vyděšená."
,,To neříkej mě ale Sasukemu, já s tím nic neudělám."
,,On se mnou nechce mluvit."
,,A ty se mu dívíš?"
,,Ne nedivím,byla jsem hloupá."
,,Sakuro za chvíli zvoní,promluv si s ním,nebo budeš za nějakou ulhanou práskačku."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama