SasuSaku 16.

2. července 2009 v 14:17 | sasi-sama |  já rozmazlenec a moje sladká růžovláska
Teď to byla ona, ta která ho ovládala.
Sasuke byl zvyklí, že on je ten kdo ovlivňuje Sakuřin
život, ten kdo ji dělá v hlavě zmatek.Teď to ale byla ona, ty co mu udělala
v hlavě nepořádek.Bylo to jako by měl všechno pečlivě přetříděné a ve
správné zásuvce a ona přišla a všechno rozházela a on to musí znovu
třídit a ověřit si jestli všechno rozhodl správně.
,,Sakuro nech toho."
Řekl nakonec klidným hlasem.
,,Mám toho nechat?......,,Jak chceš."
Sakura se od něj odtáhla a pomalým ladným krokem odešla.
Sasuke se jen díval jak v uličce mizí její siueta.
Zhluboka se nadechl a pomalu se vzpamatovával z toho těžkého dne
, Michael je mrtvý, Sakura ho svádí, Amy je dotěrná a celý den stál
za nic.
,,Kde si byl tak dlouho Sasuke?
Zeptala se teta Mary.
,,Chtěl sem být trochu na vzduchu."
,,Vždyť už je 10 hodin a zítra máš jít do školy."
,,Já vím......."
,,A co večeře?"
,,Nemám hlad."
,,Co je to s tebou, souvisí to s tou vraždou ve škole?"
,,Ne teto je to v něčem jiném, řeknu ti to zítra, sem unavený."
,,Tak dobře hezky se vyspi."
Sasuke nebyl ani omylem unavený, měl zas své dny......dny krvelačnosti
a ještě ke všemu byl úplněk, stačil jen jeden nevinný pohled a probudila
se v něm jeho druhá polovička, ta co dokázala jen ubližovat.
Vyskočil na okenní římsu, stačil jen jeden pohyb a byl dole na zemi.
Oči se mu zalily krví, zhalil se do černého hábitu a zmizel v slabě zmodralé
mlze.K ránu začal úplněk slábnout a s ním slábla i moc upíru a jejich krvelačnost.
Sasuke byl ráno krásně vyspalý i když byl celou noc pryč, musel někoho zbavit
života, tentokrát se spokojil jen s divokou zvěří, ale příště bude mít určitě chuť
na lidskou krev a nic ho nezastaví.

Ve škole to bylo jako vždy.
Na chodbě mlátil nějaký sportovně nadaný žák toho který byl zas nadaný na učení
a jeho oči zakrývali brýle.Prošel kolem nich jako by nic ani jednoho neznal
nechodili s ním do třídy, tak proč by ho měli zajímat až když ten kluk s brýlemi
zavolal........,,Sasuke počkej, musím s tebou mluvit!"
Sasuke se na něj s udiveným výrazem otočil.
,,Sasuke s ním se nebav, to je Samuel a nikdo se s ním nebaví, je to šprt."
Informovala ho Amy.
,,Hm.......myslím, že mi chce něco říct."
Sasuke k němu přišel blíž.
,,Tak co mi chceš říct?"
,,Tady ne nebylo by to dobré ani pro jednoho z nás."
,,Hm jdem na WC."

,,Sasuke počkej, nebudeš se přeci bavit s tím ubožákem!"
Volala marně Amy, Sasuke ji ale ignoroval.

,,Tak co mi chceš?"
,,Pamatuješ si na včerejší noc?"
,,Proč bych si na ni neměl pamatovat, sklerózou netrpím."
,,Takže si vzpomínáš, jak jsme spolu mluvili?"
,,Vidím tě porvé ve svém životě."
,,Myslíš?"
,,Ne vím."
,,Tak to seš vedle, viděl si mě jen jinak, než jak teď vypadám, byl sem
někdo jiný, ten koho se lidé bojí, tady sem jen utiskován."
,,Cože?!"....,,Ty jsi ten........"
,,Ano jsem ten kdo tě včera chtěl zabít, promiň mi to nemohl sem vědět, že
jsi jeden z nás."
,,Nezlobím se, proč si ale tady za takového ubožáka?"
,,Já byl už od mala, ten z koho si všichni dělali blázny, kluci mě na základce
vydírali, musel sem jim psát domácí úkoly, až v mích 15 letech se to změnilo
, viděl jsem......."
,,Temnou postavu, co tě navždy poznamenala jako mě."
,,Přesně tak ne každý může být upírem, jsou už předem určeni, ti starší upíří
poslouchají rozkazy a mají za úkol z vyvolených udělat upíry a my jsme vyvolení
, není nás mnoho, protože ne každý člověk s tím dokáže žít, já sem za to vděčný
, vždy sem byl utiskován a teď to můžu oplatit."
,,Jak to všechno víš, potkal si snad ještě jiného upíra?"
,,Ne jen tebe, ale jak je mím zvykem musím všechno vědět, šel jsem do knihovny
a našel knihu s názvem ,,Zákony upírů" a přečetl si je."
,,A co je tam to nejpoctatnější?"
,,Vlastně nic až nastane ta pravá chvíle, tak si tě najdou, nechtjí nám ublížit, protože
teď sme jedni z nich, naše mladá generace má vyvinout další......až bude čas, tak
nás najdou, je nás jen několik asi kolem 10, moc lidí nemá totiž ty správné předpoklady."

,,Co jsi dělal včera v noci potom co si odešel."
,,To co ty, podíval se na úplněk a zabíjel, včera byla mírná noc, proto si měl chuť
jen na zvířecí krev stejně jako já."
,,Jak poznáš, že dnes zrovna bude pro upíry klidná noc s úplňkem?"
,,Je to dost těžké, nenaučíš se to hned, noc je prostě jako kdyby žádný úplněk
ani nebyl, nemám čas ti teď všechno vysvětlovat musím do třídy za chvíli
zvoní a ještě něco Sauske, nesvěřuj se s tímhle tajemstvím normálnm lidem
, jsou zákeřní a můžou tě zničit."

Sasuke na poslední chvíli přišel do třídy, než se zazvonilo.
,,Sasuke proč si se bavil s tím kreténem?"
Zeptala se potichu Amy a ještě tak naštvaným hlasem.
,,Amy dobře mě poslouchej, já se budu bavit s kým chci a není
to kretén, máme toho spolu dost společného."
,,Hm šprtáte se spolu na písemky??"
Zeptala se Amy ironicky.
,,Seš ubohá Amy."
,,To ten idiot je ubohej!"
,,Amy miláčku?"
,,No?
,,Už sklapni!"

Hodina se loudala, ale nakonec přece jen skončila.
Sasuke vyletěl rychle na chodbu, už nemohl poslouchat Amy.
Po chodbě šli dva policajti, proto se všichni chovali ukázkově.
Vyšetřovali vraždu Michaela, byla jen otázka času, až se zeptají
na něco Sasukehoa přeně v tu chvíli to přišlo.

Jeden policista ho chytil za rameno.
,,Ty jsi Uchiha Sasuke?"
,,Ano."
Řekl Sasuke trochu přirdoušeně.
,,Po škole se stav u nás na stanici, něco by jsme od tebe potřebovali vysvětlit."
Sasuke jen přikývl.
,,Co po tobě chtěli?!"
Ptala se hned Amy.
,,To mě sleduješ, nebo co, že si pořád za mnou?!"
,,Tak promiň, že sem se zeptala!"
,,Amy možná bude lepší, když náš vztah na nějakou chvíli ukončíme
, je to stebou už k nevydržení!"
,,Ale Sasuke...."
,,Nerozcházíme se, jen si dáváme pauzu."
,,A jak dlouhá ta pauza bude?ů
,,Podle toho jak bude potřeba."
,,Dobrá snad to bez tebe vydržím."

Sakura to všechno slyšela, už si začínala myslet, že nemá u Sasukeho šanci
,už to vzdala, on Amy miluje, o ní už nestojí.

Sakura po šla po škole do parku, sedla si pod strom, kde na ni nikdo neviděl
, nechala volně stéct slzy po svých tvářích.

Sasuke šel po škole rovnou na policejní stanici.
Otázky mu pokládal jaký si podivný starý policista.

,,Tak ty jsi Sasuke Uchiha, jaký si měl vztah k Michaelovi?"
,,Neměl sem ho zrovna dvakrát rád."
Řekl upřímně Sasuke.
,,Hm a poprali ste se třeba někdy?"
,,Jak se to veme."
,,Co jak se to veme?!"
,,Hráli sme proti sobě fotbal , to by nic nebylo, kdyby se najednou
nezbláznil a nepodkopnul mi nohy."
,,Proč ste se tolik nenáviděli, slyšel sem něco o nějaké Amy s kterou Michael
chodil a ty si mu ji přebral."
,,Jo nějak tak to bylo."
,,Co mezi vámi s Amy bylo?"
,,Jako to už snad přeháníte, to se vám tady mám svěřovat se svým soukromým
životem!"
,,Klid Sasuke mě je to jedno, mím úkolem je zjistit, kdo toho kluka zabil
a nerad ti to říkám, ale jsi podezřelý."
,,Tak to už je teda moc, sem podezřelý jen proto, že jsme se neměli zrovna
v lásce?!"
,,Přesně tak, tak řekneš mi co si měl s Amy?"
,,Ne!"
,,Můžu si tě tu klidně nechat přez noc, tak si to rozmysli."
,,To nemůžete, nemáte důkazy a navíc bez právníka se vám na tenhle
rozhovor můžu taky pěkně vykašlat, nejsem takový pitomec, abych si
myslel, že mě teď hned bez důkazů můžete zavřít!"
,,Kdyby si nebyl syn ministra obrany, tak se tu stebou tak nemažu, tomu věř!"
,,Bohudík sem jeho syn a občas si z jeho práce něco poslechnu a když je
někdo podezřelý, tak nemusí vypovídat bez právníka, tak naschle já mizim."

Sasuke se zdvihl ze židle a vypřil se ze stanice.
Otec by na něj byl pyšný, tím si byl téměř jistý a nebo by vyváděl, co to
předvedl, jakou ostudu mu to udělal.

Cestou domů šel na chvíli do parku, viděl Sakuru jak pláče.
Potichu k ní přišel a neslyšitelně si vedle ní sedl.
Sakura si ho nevšimla, slzy dál lemovaly její obličej.
Strašně se lekla, když ji jaká si ruka pohladila po tváři.

,,Sasuke,co tady děláš?"
,,Chtěl sem se jen projít."
,,Hm prosím odejdi, chci být sama, trápí mě, když tě takhle vidím."
,,Už mě nemiluješ?"
,,Právě proto že tě miluju, al ety o mě nestojíš."
,,Seš si tím jistá?"
,,Ty miluješ Amy."
,,To by mi muselo dočista přeskočit, zamilovat se do takový fifleny!"
,,A co sem podle tebe já.....ubožačka?"
,,Ne to nejsi, si dost vytrvalá, přesto že sem ti tolikrát řekl, že o tebe
nestojím."
,,Neříkej, že o mě nestojíš, já už to vím a právě sem to vzdala, přemýšlím
o tom, že odletím zpět do Konohy a zapomenu na tebe."
,,Nikdy sem tě nepřestal milovat, jen sem chtěl zapomenout, ale už nechci."


Sasuke se k Sakuře mírně naklonil a lehce přejel jazykem její spodní ret.
Sasuke chtěl ppkračovat dál, Sakuře by to nevadilo, kdyby najednou
neuslyšelaa ránu a neležela v posteli.

,,Saky promiň asi sem tě vzbudila."
Sakura hleděla s vyvalenými oči na svoji spolubydlící.
,,Copak, že tak koukáš?!"
,,Měla sem hezký sen, bohužel to byl jen sen, achych a já si myslela, že je
to skutečnost."
,,A co se ti zdálo?"
,,Seděla sem v parku pod stromem a přišel tam Sasuke, dál už si to snad domyslíš."
,,Promiň že sem tě vzbudila s tak krásného snu."
,,Ne neomlouvej se, tím líp v tom snu se toho mohlo stát daleko víc a pak by
mě teprv mrzelo, že to nebyla skutečnost, do parku sem sice šla doopravdy
, ale pak sem si šla lehnout a tohle se mi zdálo."
,,Sakuro, proč on tě vlastně nechce, ošklivá nejsi."
,,Rozešla sem se s ním."
,,Proč si se s ním rozešla, když ho miluješ."
,,To je na dlouho."
,,Tak mu řekni, že tě to mrzí."
,,To už sem mu říkala tolikrát, on mě už nemiluje."

Sasuke seděl na posteli a vyjímečně se učil.
Když za ním přišla teta Mary.

,,Sasuke nerada ti to říkám, ale otec chce, aby si se vrátil
domů, slyšel o tvém spolužákovi Michaelovi a taky o tom
jak tě vyslíchali na policii a nechce, aby si tu měl nějaké
problémy a neříkej mi, že se ti po domově nestýská."
,,Někdy mi je smutno a jestli otec chce, abych se vrátil
, tak mi nezbyde nic jiného než poslechnout."
,,Otec to stebou myslí dobře."
,,A kdy chce, abych se vrátil?"
,,Nechá ti týden, aby ses se všemi rozloučil a pak hurá domů."

Sasuke nad tím přemýšlel, vlastně se mu po domově moc stýskalo
, chyběl mu Oro, Naruto dokonce i ta organizátorka Ino, až teď
si vlastně vzpoměl, že brzo budou hrát Růženku o roli prince už
ani nějak nestojí.

Týden uběhl jako nic, Sasuke se rozloučil jen s Amy, nechtěl, aby
všichni hned věděli, že se vrací zpět do Japonska a Sakura ani nebyla
celý týden ve škole ani ho nezajímalo co s ní je.
Vlastně ještě s někým se musel rozloučit.
Čekal ho poslední den v téhle škole, zas viděl Samuela a toho kluka
, jako vždy Samovi vyhrožoval a terorizoval ho.

,,Same!"
Volal na něj Sasuke přes celou chodbu.
Sasuke nechtěně přivolal k Samovi pozornost a jeho tríznitel
ho radši pustil.

,,Co se děje Sasuke?"
,,Jen sem tady už dnes naposled, vracím se domů, chtěl sem
se s tebou rozloučit, doufám ,že se ještě někdy uvidíme, kdy
člověk potká člověka jemu tolik podobného."
,,Třeba potkáš ještě někoho kdo má předurčen takový osud
, sem rád, že sem tě poznal, nikdy sem si nemyslel, že potkám
někoho jako jsem já."
,,A ještě něco Same, nedělej ze sebe ubožáka natři to tomu idiotovi,
nemůžeš se přece nechat mlátit."
,,Sasuke ty nevíš co to je, být tady za toho idiota."
,,Upíři přece vynikají sílou, tak mu ji ukaž!"
,,Zkusím to."

Když šel Sasuke ze školy, viděl Sama už nevypadal jako slaboch
, dokázal to a Sasuke se cítil trochu líp, Sam byl tady jeho nejlepší
přítel, už jen proto, že mu byl tak podobný.

Sasuke seděl v letadle a těšil se domů, na letišti
v Japonsku byl kolem osmé hodiny ráno, byla sobota, takže všichni
se někde poflakovali.

Doma byl nezvyklý klid, všichni asi spal.
Sasuke potichu vešel do ložnice rodičů, opravdu spali.
Sasuke jim u postele natáhl budík a rychle zmizel do svého pokoje.
Když uslyšel, jak s ním otec praštil o zem a jak máma nadává.
Mikoto šla udělat snídani, ale Sasuke na ni stejně nepočkal a radši vyletěl ven.

Běžel po ulici, když se s někým srazil.
Byla to Ino.

,,Sasuke?!....,,Co ty .....ty ses vrátil?"
,,Jo no."
,,To je bazvy, aspoň můžem dohrát Růženku."
,,Sasuke se zatvářil dost kysele."
,,Neboj tvá Růženka ti nezošklivěla."
,,Hm kdo ji hraje?"
,,Nech se překvapit, za dvě hodiny na hradě.....kde taky jinde
, dobře se tam zkouší!"
,,No jo."

Sasuke za hodinu šel pomalu na hrad, nejdřív lesem potom do kopce
, až byl na hradě.Tam to vypadalo jako na tržnici, všude randál
a řvaní, hlavně Ino byla slyšet, všechno musela hned komentovat
a říkat jak to mají dělat.

,,A Sasuke jdeš o minutu pozdě asi tě zabiju!"
Neodpustila si Ino uštěpačnou vítku.

,,Ty toho naděláš kvůli minutě."
Všichni tomu nejdřív nemohli uvěřit, Sasuke se vrátil.
Ino jim ale sotva dovolila, aby se přivítali, museli hned
zkoušet a Sasuke už byl netrpělivý kdo je Růženka.

,,Tak Ino řekneš mi to?"
Vyzvídal Sasuke.
,,Buť trpělivý, ještě tu není, za chvíli přijde."
,,No hlavně že mě si seřvala jako psa, když sem přišel jen o minutu
pozdě!"
,,Hele támhle jde!"
Sasuke koukal na místo, odkud přicházela jaká si dívak, když přišla blíž
, nemohl tomu uvěřit.

,,Sakura?!"
,,Sasuke vrátila sem se týden před tebou, už sem to stebou vzdala."
Řekla mu Sakura přede všemi.

,,Tak dost kecání, co takhle zkoušet!"
Řvala Ino.
Sasuke na ni pořád koukal, byla dokonce i veselá, asi byla ráda, že je doma.

,,Co tak koukáš Sasuke?"
Neodpustil asi Sakura tu otázku.
,,Nic jen jsi šťastná."
,,To nejsem, jen tak vypadám."
,,A chceš být vážně šťastná?"
,,Kdo by nechtěl, ale já už šťastná nikdy nebudu."
,,Myslíš?"

Sasuke se k ní naklonil a lehce ji políbil.
,,Chci, aby to bylo jako dřív......miláčku."
Sakura si byla jistá, že tohl euž sen není.
Sasuke si ji ksobě přitáhl a vytratili se spolu z Inina dohledu.
Sasuke položil Sakuru opatrně na orosenou trávu a něžně ji políbil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama